Podleský rybník

První zastávka byla tradičně u brodu, ten už pro nás ale není překážkou. Trixie v něm vesele běhá, hloubka nehloubka.

Olivovy slavnosti

V sobotu jsme celý den trávili v Říčanech na Olivových slavnostech v Olivově dětské léčebně, kde měl Honza nějaké pracovní povinnosti. Trixie jsme samozřejmě vzali s sebou. Před zahájením jsme si našli i čas na procházku po areálu, trochu si zaběhali a chvilku se přetahovali , i když v sukni to není zas až taková sranda :).

Ze života hmyzu

Jak málo stačí ke štěstí pejskovi....jedna malá beruška a o zábavu je postaráno :) Pro ochránce zvířat dodávám, že tento "útok" beruška přežila, druhý den to už ale bohužel dopadlo jinak...

Řádíme venku!

Jak už jsem několikrát psala, venku nám zatím poslouchání moc nejde, ale Trixince to očividně nevadí :) Venkovní procházky miluje a když jí pustíme z vodítka, ráda okolo nás pobíhá jak blázínek. Následuje jen pár fotek, od prvních dnů až po teď.

Jedna z prvních procházek u rybníka.

Zavřeme tě do klece!

ANO, koupili jsme Trixině klec a NE, nejsme tyrani!

Koupili jsme jí z několika praktických důvodů. Jednak je to pro psa útočiště, doupě, kam se může schovat, když chce mít klid. Když si klec zamiluje, nebudeme mít snad tendence neustále skákat do postele apod..
Skvěle se hodí i v případech, kdy je prostě potřeba udržet psa v klidu. Třeba když je mokrá z venku či po sprše nebo v horším případě zraněná. Pejskovi nevysvětlíte, že má poraněnou nožičku a že nesmí skákat, ale v kleci ho to (snad) ani nenapadne :). V tuhle chvíli je pro nás důležitý úkol vybudovat Trixince ke kleci vztah. Doufám, že nám k tomu pomohou "crate games" od Susan Garrett, které nás Pavla snad v příštím týdnu naučí.
Zatím to ale vypadá, že nebudeme mít větší problém (viz foto), Trixie do ní vlezla hned po sestavení. Momentálně v ní moc neleží, ale občas si tam zaleze, když chce v klidu kousat hračku.

Co jste mi to koupili?

Milujeme vodu!!

Musím říct, že jsem strašně ráda, že bydlíme, tam kde bydlíme. No kolik lidí má v Praze hned za domem les s rybníkem. Je to ideální místo na procházky a na utahání Trixinky. O tom ale dnešní příspěvek zas až tak není. Chci Vám ukázat jak si Trixie budovala vztah k vodě :)

První seznámení nebylo úplně nadšené, ale dneska už jí nic nezastaví. Do rybníka naštěstí ještě neskáče, ale jak vidí potok, hned je v něm a snaží se co nejrychleji přebíhat z jednoho břehu na druhý.

Sveřepí šakali zavile vyli...

S ohledem na blížící se bouřku nám bohužel odpadl včerejší trénink :(. A to jsem se tak těšila, že se začneme učit "u nohy" s krabičkou...No nic, tak snad příští týden bude líp. Každopádně jsme si s Trixie alespoň cvičně vyzkoušely jízdu autobusem (jak jinak, vyjela jsem s obrovským předstihem, takže SMS o rušícím se tréninku hodinu a čtvrt předem byla k ničemu :)). Trixie sice už dřív MHD jela, ale to byla ještě menší a dala se chovat (a hlavně jsme na to vždy byli dva). Zvládly jsme to ale dobře, vůbec se nebála, naopak jí až moc zajímali ostatní cestující a udržet jí v klidu byl chvilkami nadlidský úkol. Ale myslím, že jí to nakonec unavilo víc, než by unavil trénink samotný!

Chudinka nedošla  ani do pokoje :)

Trénink, základ společného života!

Máme za sebou už třetí lekci  výcviku a ta poslední byla opravdu zajímavá. Zejména z toho důvodu, že už nebyla individuální, ale bylo na ní cca 5 dalších psů. Trixie to ale zvládala překvapivě dobře. Ne že by ani jednou "nešílela" a nechtěla si hrát, ale byla schopná vnímat aspoň chvilku mé povely, sedala si, lehala a i reagovala na zavolání. Větší problém nastával akorát ve chvíli, kdy si ostatní majitelé hlasitě hráli s pejsky, to začala štěkat a skoro jsem jí nemohla udržet. Od minula jsme měli za úkol cvičit "nose touch" (v jedné ruce mám mňamky, druhou otevřenou, úkol pejska je strčit čumáčkem do otevřené dlaně, za to dostává odměnu) a hru It´s yer choice, kde si pejsek musí rozmyslet, jaké chování mu přináší odměnu (nedostanu hračku když po ní budu chňapat, ale když budu klidně sedět tak ano, stejně tak nedostanu jídlo, když se budu snažit sám si ho vzít, ale když budu v klidu, panička mi ho dá sama). Trixie obojí  velmi rychle pochopila, ale trénovat se musí stále :). Novým úkolem je krabička, respektive to, aby si na ní Trixie stoupala předníma nožičkama, kdykoli jí uvidí. Takto se pak cvičí chůze u nohy (pejsek se otáčí po obvodu u nohy psovoda), vypadat by to měli pak asi nějak takto: